Top 8 chyb, kterých se rodiče dopouští na spánku svých dětí

Máte potíže s uspáváním miminka nebo s tím, aby spinkalo pokojně celou noc? Přečtěte si nejčastější z přehmatů, kterých se rodiče dopouštějí, a také to, jak se jim vyhnout.

1. Vynechání spací rutiny

Většina lidí potřebuje čas zklidnit se před spaním, a děti se nijak neliší. Spací rutina nejenže pomůže dostat dítě do relaxačního režimu před umístěním do postýlky, ale může také sloužit jako sbližovací zážitek pro vás oba.

Spací rutina je jednoduchá strategie, která ukazuje, jak rychle se bude vaše dítě ukládat ke spánku a jak velkou vaši podporu bude potřebovat k usnutí. I přes časovou náročnost a námahu ze začátku, vám ušetří čas a energii v dlouhodobém horizontu.

Jak na to?
Jednu hodinu předtím než chcete, aby vaše dítě usnulo (18-19h je vhodný čas před spaním pro vaše miminko či batole), začne rutina. Zatáhněte závěsy, ztmavte pokoj a připravte jeho láhev a pohádku. Teplá koupel může pomoci dítko uklidnit, a když je po ní, vezměte jej rovnou do jeho pokoje a oblékněte do pyžámka za zvuků ukolébavky z CD. Přečtěte si příběh a pak ho nakrmte v náručí. Jakmile je rutina dokončena a děťátko je v ospalém stavu, dejte ho do postýlky. Miminko musí být vzhůru, ale ospalé.

2. Ignorování podnětů dítěte ke spánku

Miminka a batolata vysílají signály, že jsou unaveni a potřebují jít spát. Některé z těchto podnětů jsou oční tření, zívání, zpomalená činnost, kňučení nebo ztráta zájmu o lidi kolem a hry.

Jestliže jste promeškali přirozený čas dítěte ke spánku, jeho tělo nemůže odčerpávat zklidňující melatonin. Místo toho jeho nadledvinky budou vysílat nával kortizolu, hormonu stresu, který bude podněcovat vaše dítě, učiní ho divokým a vytvoří tzv.“druhý dech“. Pokud jste v této situaci, nezbývá poté než vzít miminko na klidné a ztmavené místo a investovat do uspávání více času, než obvykle.

3. Vytváření spánkové berle

Vemte si to – když jsou tři hodiny ráno a vy jste naprosto vyčerpaní, uděláte skoro cokoliv, aby vaše miminko opět usnulo. To obvykle zahrnuje houpání, ošetřovatelství, chůzi, kývání, zpěv, hlazení zad, atd.

Nejedná se o negativní nebo špatné chování, ale stávají se problémem, neboť si dítě vytváří tzv. spánkovou berli. Tedy - pokud dítě dostávalo tyto "služby" pravidelně minulé tři až čtyři měsíce, staly se pro něj zvykem a berle je na světě. V praxi to znamená, že pokud má dítě tyto činnosti spojeny se spánkem, nemůže bez nich usnout.

Tedy pokaždé, když se vaše dítě probudí, bude potřebovat a vyžadovat ukolébání, houpání či zpívání, aby se uložilo zpátky ke spánku. Takže i když se zapojíte do těchto aktivit, a někdy je to nevyhnutelné, neměli byste nechat své dítě, aby s nimi zásadně usínalo. Klíčem k úspěchu je, aby dítě uléhalo do postele ospalé, ale vzhůru tak, že se bude samo učit uklidnit a dostat se zpátky do režimu spánku, když se probudí.

4. Přechod z postýlky do velké postele dítěte příliš brzy

Této chyby se často dopouští spousty rodičů. Odborníci radí: nehýbat s dítětem, dokud nemůže vylézt z postýlky na vlastní pěst. V takovém případě ho nechejte spát ve své postýlce, dokud je to možné, většinou to bývá kolem dvou let věku, než jsou batolata připravena na postel. Postýlka by však po stranách měla poskytovat účinnou bariéru v době, kdy ještě děti nejsou schopny pochopit slovní hranice, jako např. zůstaň v posteli. V opačném případě je to nebezpečí a musí být přesunut do postele.

K přechodu z postýlky do velké postele existují dva přístupy:

První se nazývá tzv. studený krocan. Spočívá v rychlém nahrazení novou postelí. Jen je potřeba se ujistit, že je zábradlí na obou stranách.
Druhou metodou je postupný přístup. Začíná se tím, že z postýlky odstraníte polštáře a zábradlí a naučíte dítko, jak se samo může dostat ven. Ze začátku opustíte postýlku třeba jen pro čtení pohádky. Za chvíli si bude moci v posteli i zdřímnout až nakonec proběhne první noc, kdy bude v nové posteli spát klidným spánkem.

5. Uložení ke spánku kdekoliv jsme

Nikdo nechce být otrokem svého dítěte, ale jednoduchou pravdou je, že spánek v kočárku, v autosedačce nebo ve vysokém křesle není takový spánek, který dítě potřebuje. Vědomí pohybu udržuje mozek v lehkém spánku, takže dítě nepadá do hlubokého, klidného spánku.

K rozvíjení dobrých spacích návyků by vaše dítě mělo mít známou spánkovou zónu, místo, kde bude ulehávat ke klidnému spánku a před spaním ve stejný čas stejný den. Můžete maličko měnit toto pravidlo v případě významných událostí, ale většinou by tento čas měl zůstat neměnný. Zkuste posunout schůzky mezi zdřímnutí. A pokud se chystáte ven v noci, pořiďte si hlídání nebo poproste babičku, aby pomohli tak, že dítko neusíná v neznámém prostředí.

6. Nesoulad s plánem spánku

Nejdůležitější je soulad. Děti potřebují pravidelný spací čas a rozumnou pravidelnou dobu, kdy chodí do postele. Díky tomu se učí regulovat denní a noční hormonální cykly - a jejich malé srdce a mysl potřebují předvídatelnost, aby se cítili v bezpečí. Pokud se plán neustále mění, je to jako létání sem a tam po časových pásmech každý den. Tělo neví, kdy usnout – jednou jej rodiče dají do postele příliš brzy (pokud není unavené) a podruhé příliš pozdě (kdy je unavené až moc).

Samozřejmě, je tu prostor pro určitou flexibilitu. Některé dny si bude vaše dítě potřebovat zdřímnout víc, a jindy méně. Jakmile se naučíte číst podněty dítěte ke spánku, budete schopni přizpůsobit plán snadněji. Pokud je vaše dítě spokojené, pravděpodobně jste nastavili dobrý plán. Je-li ale nervózní a úzkostlivý, může potřebovat delší spánek, dřívější spaní, pozdější probuzení, nebo všechny výše uvedené.

7. Nechat děti vstávat později v naději, že budou chtít spát dříve

Zní to jako dobrý nápad - koneckonců, když adolescenti chodí pozdě spát, nechtějí spát až do poledne následujícího dne? Bohužel, to prostě nefunguje pro ty nejmenší. Opět zde tedy musím uvést, že vnitřní hodiny jsou mocná síla, která obvykle probudí malé děti přibližně ve stejnou dobu každé ráno, bez ohledu na to, v kolik hodin chodí spát v noci.

Takže rodiče, kteří umožňují svým dětem zůstat dlouho vzhůru, mohou další den očekávat unavené a přetažené uzlíčky radosti. Vždy je tedy lepší dodržovat spací režim a ujistit se, že dítě dostane 10 až 11 hodin spánku, které potřebuje každý večer. A pokud vaše děťátko vstává příliš brzy (před 6 hodinou ranní), je to pravděpodobně znamení, že chodí spávat příliš pozdě, a tak se snažte dávat ho do postele o 30 minut, nebo dokonce o hodinu dříve.

8. Vzdávání se příliš brzy

Nikdy není příliš pozdě změnit špatné návyky, jen je potřeba, milý rodiče, cvičit trpělivost. Očekávat rychlé výsledky když zkoušíte změnu zvyku, kterou jste sestavovali s dětmi po měsíce není reálné. Rodiče se tedy potřebují rozhodnout na dvou až třítýdenní náročný koučink, aby viděli změny. Někteří upadnou do beznaděje, že se návyky jejich dětí nezmění. To ale není pravda. Za čas a s námahou na vaší straně, bude vaše dítě – a tím i celá domácnost – brzy spát pokojně celou noc. Věřte mi, těžká práce a námaha se zde vyplatí ;-)